O
O
dborníci promluvili o tom co čeká Afghánistán v případě ovládnutí Tálibánem
Hnutí Tálibán* se pokusí ovládnout celé území Afghánistánu a v zemi už nebude místo pro západní hodnoty, domnívají se odborníci, kterých se ptal Sputnik.
V pátek 9. července se objevily zprávy o tom, že tálibové s útočícími bojovníky vstoupili do Kandaháru, administrativního střediska stejnojmenné provincie a největšího města na jihu Afghánistánu. Dříve v pátek bylo oznámeno, že kromě již obsazených pohraničních přechodů do Tádžikistánu vzali bojovníci Tálibánu pod svou kontrolu kontrolní stanoviště na hranici s Íránem a Turkménií. Oficiální mluvčí politické kanceláře hnutí Tálibán Muhammad Naim tehdy v rozhovoru pro Sputnik prohlásil, že se země sousedící s Afghánistánem nemají obávat o bezpečnost svých hranic.
„V konečném důsledku tálibové ovládnou celou zemi, dokonce i když speciální jednotky kábulské vlády, které byly Američany dobře vycvičeny, zachovají část území v rukou silových skupin orientovaných na Západ. Pozorujeme tam středověký typ války, s vojevůdci a s metodikou vedení války „bez pravidel,“ soudí bývalý vysoce postavený vojenský odborník NATO a poradce pro otázky bezpečnosti v Bruselu Pierre Henrot.
Podle jeho slov je nynější situace v Afghánistánu zcela srovnatelná se situací ve Vietnamu v březnu roku 1973, kdy poslední americká vojska opustila tuto zemi. „Nemyslím si, že oficiální kábulská vláda prezidenta Ašrafa Ghaního je schopna kontrolovat zemi po odchodu posledních amerických vojáků v září tohoto roku. Oficiální afghánská armáda je dost špatně vybavena, nestačí jí munice, a má podle všeho velmi nízkou morálku po téměř dvacetileté přítomnosti západních sil v zemi,“ podotkl odborník. I přesto, že se afghánská armáda pokouší ubránit nejdůležitější města, mohou je tálibové velmi rychle uchvátit, dodal. Poukázal přitom na to, že Evropa teď nemůže nijak ovlivnit situaci v Afghánistánu. „To je čistě afghánská konfrontace, a vítězové jsou již známi. Nemyslím si, že se tam povedou dlouhá jednání,“ řekl Henrot. Podle názoru odborníka, založí-li Tálibán na obsazených územích emirát, nebude tam místo pro západní hodnoty. „Jen se podívejte na situaci před 11. září. Všechno bude přesně tak, bez jakýchkoli „západních hodnot“,“ podotkl.
„Příklad jejich prvního období u moci je dost názorný. Není tam místo pro západní hodnoty,“ souhlasí profesor fakulty politických věd Katolické univerzity v Lovani Louis le Hardy de Beaulieu. Neočekává přitom, že tálibové zastaví ofenzívu dříve, než dobudou zpět celou zemi, což je zcela pravděpodobné.
„Američané jsou unaveni, je to nejdelší válka v jejich dějinách, a prezident Biden nechce, aby tam bojovala třetí generace amerických vojáků po 20 letech bezvýsledných bojů. Opouští v Kábulu vládu, která nemá morální síly pro ochranu země před absolutními islamisty, kteří podle všeho vyhrávají válku na zemi,“ řekl de Beaulieu.
Odborníci se kromě toho shodli v názoru, že lze očekávat humanitární problémy jak uvnitř Afghánistánu, tak i za jeho hranicemi, stejně jako růst proudění uprchlíků do sousedních zemí a do Evropy. Pochybují také o možnosti navázání diplomatických vztahů mezi evropskými zeměmi a Tálibánem.
V Afghánistánu probíhá konfrontace vládních sil s táliby, kteří obsadili četná území na venkově a zahájili ofenzívu na velká města. K eskalaci dochází na pozadí stažení amerických vojsk, které slíbil Washington ukončit do 11. září.
* Teroristická organizace zakázaná v Rusku